Červen 2010

Pro The

22. června 2010 v 19:37 | Kika |  něco kolem...
Doufám, že si to přečteš... Snad... Pokud ano, uvědom si, prosím, váhu slov a i moje postavení... Děkuju.
Chci reagovat na Tvůj článek. Ptáš se mě, co na něm nechápu, čemu nerozumím a já bych se Ti to chtěla pokusit vysvětlit.

Za prvé...

Píšeš "Drahá Realito, měla jsi někdy přátele?
Já osobně si myslím, že jsem je někdy měla, ale pravda to být nemusí. A proto vím, jak mě bolí, když je ztrácím. Když vidím, jak se ode mne odvrací."
        To není pravda! Neznám nikoho (kluci z naší třídy se nepočítají, a ikdyby, tak oni nejsou jediní lidé světa), kdo by se od Tebe odvracel. Pokud snad někoho takového znáš, tak klidně jmenuj (a třeba na Skypu), protože já opravdu nevím, co tím máš na mysli...


Za druhé...

Dál píšeš "Obracíš mi život naruby, tvrdíc, že je všechno v naprostém pořádku.
Plníš to, co po Tobě žádám, jenom obráceně. Divíš se, že Ti poté píšu další dopisy a opět obrátíš má přání a zoufalé prosby."
Vždy, když se Ti tohle podaří, přemítám, zda-li mám zanechat korespondence s Tebou nebo pokračovat v dopisování v naději, že to jednoho dne uděláš správně."
       Mně osobně to zní, jako kdybys byla zamilovaná. Stále mě ujišťuješ, že nejsi. Ale je to pravda? Nevím. A je mi jasné, že já nejsem ta osoba, které by ses svěřila s prvním posledním. Vím to. A přestože vím, že mi neodpovíš. Přestože vím, že když už ano, tak že budeš lhát. Přesto se Tě ptám. Jsi zamilovaná? A jestli ne, tak CO jsi tím měla na mysli?
Samozřejmě si jsem jistá, že do tohoto textu zasahuje hlavně Tvé podvědomí, ale i to pramení z Tebe.


Za třetí...

Pokud chci rozebrat Tvůj text, tak do základů...
"Jsem divná, naivní, vtírající se potvora, iritující celé své okolí.
Myslím, že v tom máš také prsty, Realito, svou vinu ale neupírám. Za to, jak se člověk chová, vděčí pouze sám sobě."
V tomto odstavci s Tebou nesouhlasím snad s ničím. Ty rozhodně nejsi "divná" a rozhodně ne "naivní". Také se nikam nevtíráš a neirituješ Tvé okolí. Jsi velmi oblíbený člověk a narozdíl od některých jiných ("slavní" američtí herci) si to zasloužíš. Máme Tě rádi... Jsi srdce.
      Ta poslední věta je snad myšlena ironicky?! Za to, jak se člověk chová vděčí svému okolí. Když tě někdo uráží, tak ty na to samozřejmě nějak reaguješ. A za to proč reaguješ "vděčíš" tomu, co tě urážel.
      Nebo Tě někdo vychoval... (že by rodiče?) A i Tvoji přátelé za to můžou.
......................................................................................................

Snad Ti to  stačilo... Doufám, že budeš reagovat.. Možná je mojí chybou, že jsem to brala doslovně... Každopádně si myslím, že Ti od těchto textů vypomohou prázdniny... Tvá Kika
P.S. Celý článek je ZDE.